Zašovská kytička

V Zašové přetrvává staletá tradice krajkářství a háčkování a obec je jedním z mála míst, které se může chlubit tím, že v nové době přispělo do oblasti lidové tvorby.

Na počátku 20. století přinesly školské sestry do obce umění irské krajky. Když zájem o druh této náročné ruční práce ustal, přišla nejzručnější zašovská krajkářka Milada Jaroňová s nápadem vyjmout jednotlivé kompaktní motivy irské krajky ze sítě, do níž byly zakomponovány a vytvořit z nich samostatné ozdoby. Vznikly tak desítky vzorů, každý osobitý dle jednotlivé krajkářky.

Zašovské kytičky se staly etnografickým pojmem, dokumentace k nim je uložena v archivu rožnovského Valašského muzea a v Etnografickém muzeu v Praze. Následovnicí paní Jaroňové byla Mgr. Jitřenka Svobodová, Bohumila Rusková a v současné době paní Dana Trtíková.